ODBOR KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ START ČESKÝ KRUMLOV
Č E S K Ý K R U M L O V - M Ě S T O
T é m ě ř t e l e g r a f i c k é p o v í d á n í o m ě s t ě ,
jeho dějinách , vladařích a událostech
Z různých pramenů vybral a sestavil Bohuslav Wimmer MT
2 0 0 8
Č E S K Ý K R U M L O V - M Ě S T O
T é m ě ř t e l e g r a f i c k é p o v í d á n í o m ě s t ě ,
jeho dějinách , vladařích a událostech
Povídání má 6 oddílů : I. - Vítkovci - Rožmberkové
II. - další rody
III. - název a listinné doklady
IV. - nejdříve doložená místa na krumlovsku
V. - některá významná data (z novodobé historie)
VI. - městské brány
ODDÍL I. - Vítkovci - Rožmberkové
Zakladatelem rodu asi VÍTEK z Prčice. Prvně připomínán r. 1169 , zemřel 1194. Býval v panovníkových službách a rozšířil rodový majetek (donacemi panovníka za prokázané služby) z původního malého sídla ve středních Čechách směrem jižním a jihovýchodním.
POVĚST : 5 synů (obraz „Dělení růží“)
Jindřich - Hradec (zlatá růže v modrém poli)
Vilém - Landštýn + Třeboň (stříbrná růže v červeném
poli)
Smil - Stráž + Bystřice (modrá růže ve zlatém poli)
Vok - Vítkův Hrádek + Rožmberk + Krumlov
(červená růže ve stříbrném poli)
Sezema (nemanželský) - Ústí (u Tábora) (černá růže ve zlatém
poli)
SKUTEČNOST : měl určitě 3 ale s největší pravděpodobností 4 syny :
Jindřich - Hradec (zlatá růže v modrém poli)
Vítek starší - Krumlov (zelená růže ve zlatém poli)
Vítek mladší - jehož jeden syn – Vok - se usadil na Rožmberku (červená růže
ve stříbrném poli)
Vítek z Klokot - Landštýn , Třeboň (stříbrná růže v červeném poli)
Vítek starší soustředil svou pozornost k místu, kde Linecká stezka opouštěla údolí Polečnice, aby se stočila podél Vltavy na jih. Hrad na skalnatém ostrohu - „stra- tegické“ místo.
Páni z Krumlova vymřeli r. 1302 a panství přešlo do vlastnictví ROŽMBERKŮ, kteří je drželi rovných 300 let.
Prvním rožmberským vladařem na Krumlově byl Jindřich (+ 1310).
Dalšími vladaři hodnými pozornosti byli :
Petr (1310 - 47) – král Karel IV. ho jmenoval zemským hejtmanem; je po něm
nazýván soudní řád zemského soudu zvaný „Kniha starého
pána“.
Měl 6 dcer a 5 synů. Nejstarší – Jindřich – padl s králem
Janem Lucemburským v bitvě u Kresčaku.
Oldřich (1403 - 62) protihusitský ; jeho dcera provdána za Jana z Lichtenštejna
- Bílá paní.
Vilém z Rožmberka (1535 - 1592) - vládl od r. 1551
školy : - v Mladé Boleslavi
- na dvoře biskupa v Pasově
- od r. 1550 na císařském dvoře v Augsburku
ve věku 16 let se ujal vlády , která trvala 40 let
vynikající hospodář i politik
1570 - nejvyšším purkrabím království českého
1573 - v čele delegace do Polska - získání polské koruny pro
císaře Maxmiliána nebo jeho syna Arnošta ; sympatie
Poláků si ale získal on (nemohl pochopitelně přijmout).
4 x ženat - 0 dědici
Stavební činnost ; alchymisté (Eduard Kelley , Antonín Michael
z Ebersbachu)
Povolal Jezuity – kolej v Horní ulici (hotel Růže) : jednání – 1585 ,
základní kámen – 1586 , hotova – 1588 !!! ( v sedmdesátých a osm-
desátých letech 20. stol. trvala rekonstrukce cca 20 let !!!!)
Hospodářství : rybníky , dvory (Č.K. – 7 , Rož. – 3) , ovčíny , pivovary
(Krčín)
Petr Vok (1539 - 6. 11. 1611)
V 16 letech poslán ke královskému dvoru. Poznal mnoho zemí, dostal
se až do Anglie.
1565 – správa panství Vimperku a Choustníku
1569 - Bechyně (byla pak jeho sídlem)
Po Vilémově smrti , ve svých 53 letech přebírá vládu nad rodovým
majetkem
Ženil se až ve 40 letech - Kateřina z Ludanic (14 let) - bez potomků
V politické kariéře méně úspěšný něž Vilém = nebyl katolíkem.
1600 – smlouva s císařem o prodeji : palác v Praze hned , po smrti i
Krumlov
1602 ale prodává i ten za 210 000 kop míšeňských grošů
Od r. 1602 na Třeboni.
Zbytek Rožmberského majetku – Švamberkové. (Pražská defenestrace – vláda direktoriátu – panský stav v ní zastupoval právě Petr ze Švamberka ).
KONEC VLÁDY ROŽMBERKŮ
Po Bílé Hoře majetek Švamberků zkonfiskován
ODDÍL II. - další rody
Pobělohorské konfiskace :
Buquoy - dostal panství Rožmberk (+ Nové Hrady)
Jan Oldřich z Eggenberka dostal od císaře Ferdinanda v r. 1622 (asi k Ježíšku –
tj. 23. 12.) celé vévodství Krumlovské
1628 panství Krumlov povýšeno na knížectví s titulem vévodským
Jan Oldřich , jeho syn Jan Antonín a jeho vnuk Jan Kristián získali během
doby v jižních Čechách majetek jemuž až do té doby nebylo rovno :
Knížectví Krumlovské , panství Vimperk , Orlík , Chýnov a řada panství
v zahraničí.
Jan Oldřich by měl být (in memoriam) navržen na Nobelovu cenu
míru. Nechal roku 1625 přestavět knížecí zbrojnici na pivovar !!!
Po smrti paní Marie Arnoštky , manželky posledního Eggenberka – rozené ze Schwarzenberka – přechází celý majetek na tento rod.
Prvním dědicem se roku 1719 stal pan
Adam František ze Schwarzenberka (synovec paní Arnoštky)
Rod se v roce 1802 rozdělil na starší větev Krumlovskou a mladší Orlickou (z ní je současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberk).
O tomto rodu , který držel Krumlov až do r. 1940 (potažmo do r. 1947), se dozvíte více při prohlídce zámku.
S l e d d r ž i t e l ů K r u m l o v a :
Páni z Krumlova (?) 1253 - 1302 ? 49 let
Rožmberkové 1302 - 1602 300 let
Císař Rudolf II. 1602 - 1622 20 let
Eggenberkové 1622 - 1719 97 let
Schwarzenberkové 1719 - 1947 228 let
ODDÍL III. - název a listinné doklady
Název Krumlova se poprvé objevil v přídomku „Vítka de Chrumbenowe“ uvedeného mezi svědky na listině rakouského a štýrského vévody Otakara dané dne
1. dubna 1253
( všichni věří , že to ale nebyl apríl … )
(Proto také v předchozím „sledu vládnoucích rodů“ je u letopočtu – od kdy byli na Krumlově Páni z Krumlova - otazník. Krumlov jistě existoval dříve. Zakladatel rodu Vítek z Prčice zemřel 1194 a majetek synům rozdělil již před tím , takže mini- málně od začátku 13. století již Krumlov stál).
Skutečně první pozitivní zpráva dokládající v Českém Krumlově určitou organizaci společnosti (obec - město ?) je až z 26. srpna 1274 , kdy je uváděn „Sipota iudex de Crumnow“ tedy rychtář , svědčící mezi Vítkovými družiníky (jsou zde i další česká jména : Nemoj, Benada). S jeho jménem se setkáváme ještě jednou na listině z 12. listopadu 1281 a znovu v roce 1291 (takže „rychtářoval“ minimálně 17 let – slušné – že ?)
Jako o městě se o Krumlově hovoří na listině ze srpna 1309 , týkající se tzv. „Zlatokorunského domu“ na náměstí (úlevy z daní).
14. června 1336 město (= rychtář a 12 přísežných) povolilo městečku Přídolí vařit pivo , dělat slad a mít svou krčmu. Listina je zároveň opatřena nejstarší známou městskou pečetí. Tento akt dokládá i monopolní ekonomické postavení města.
Původ názvu města je dosud ne zcela jistě vysvětlen. Většinou se má za to, že vznikl z německého větného spojení (burc üf der) krumben ouwe, tj „hrad v říčním zákrutu“ nebo také v „křivém luhu“. Z původního Krumbenouwe se zřejmě vyvinulo německé Krumau.
Jiné tvary názvu byly : Crumlow (1259) , Crumwenaw (1282) , Crumnaw (1283) ,
Crummenowe (1290) , opět Crumnaw (1302) a Chrump-
naw (1312).
(I Karel Čapek ve svých „Obrázcích z domova“ r. 1925 píše :
„Já nevím , kolikrát se tady Vltava kroutí ; nežli projdeš městem, drže se co možná přímo, překročíš ji asi pětkrát a pokaždé se divíš, že je tak zlatohnědá a že má tak naspěch…“
takže opravdu „křivý luh“.)
ODDÍL IV. - nejdřív doložená místa na Krumlovsku
Zátoň - podvržená listina z r. 1205 svědčící o tom, že Přemysl Otakar I. potvrdil
darování Zátoně knížetem Břetislavem klášteru v Ostrově na Sázavě (u
Davle).
Přídolí - 1220 se připomíná jako sídlo faráře Vítka
Rožmberk - 1250 - hrad vystavěn nedlouho předtím
1262 - městečko
1271 - kostel sv. Mikuláše
1382 - první privilegia městečka
ODDÍL V. - některá významná data (z novodobé historie)
8. 10. 1938 - obsazení města německým vojskem
7. 5. 1945 - vstup americké armády
v roce 1963 - vyhlášení „Městské památkové rezervace“
v roce 1992 - zápis do seznamu UNESCO
ODDÍL VI. - městské brány
Město mělo 9 bran :
Název mezi č. p
Budějovická stále stojí
Vnější Latránská 78 a 80
Vnitřní Latránská 1 a 2
Vnější mostecká (v Radniční ul.) 102 a 165
Vnitřní v Radniční 100 a 128
Vnitřní v Kájovské ul. 169 a 62
Vnější Kájovská 56 a 59
Horní 152 a 153
Brána na konci Široké ulice 80 a 89
LITERATURA :
Průvodce měst. pam. rezervací Č. Krumlov – Fr. Navrátil – vyd. TJ START r. 1973
Český Krumlov 1309 – 1969 (soubor pečetí a znaků města a jeho dřívějších držitelů) vyd. MěNV Č. Krumlov1969
Český Krumlov, průvodce státní měst. pam. rez. – Jiří Záloha – vyd. MěNV Č. Krumlov 1978
Curriculum vitae jednoho památného domu v Č. Krumlově (historie nynějšího hotelu „Růže“ - text: Karel Veselý – vydala TJ START r.1971)
Český Krumlov – trochu vyprávění a fotografií – text J. Záloha – vyd. MěNV Č. Kr. r. 1972
Český Krumlov – měst. pam. rez. a zámek – kolektiv – vyd. STN Praha 191961
Českokrumlovsko – vyd. Odb. obchodu a cest. ruchu ONV Č. Krum- lov r. 1987
Českokrumlovsko – fotografie, mapka, stručný text (4 jazyky) – Pressfoto Praha (nedatováno)
Český Krumlov a okolí – J.Záloha, J.Erhart – vyd. Nakladatelství Č. Budějovice 1964
Region Český Krumlov – interaktiv guide – CD-ROM , MěÚ Čes-
ký Krumlov 1999
Český Krumlov – plán města & zajímavosti , vyd. MěÚ Č.K. 2007
Vydáno jako orientační pomůcka pro potřeby vedoucích a cvičitelů PT v O – KČT START Český Krumlov .
V roce 2008 zpracoval Bohuslav Wimmer MT
Počet výtisků dle potřeb vedoucích a cvičitelů..
Neprodejné.
Uveřejněno se souhlasem autora!