Toto jsou stránky pro všechny, kdo s námi prošli (nebo chtějí projít) dlouhou cestu krajem pětilisté růže.
Turistikou za zdravím, poznáním a krásou
 
Vážení přátelé!
Dovolte mi, abych vás jménem štábu pochodu uvítal již po čtvrté na vrcholném turistickém klání po stopách pětilisté růže. To sice znamená, že jsme o rok starší, ale určitě to nevadí, abychom se opět vraceli na místa, kde se nám líbí. Vždyť prožít několik dní mezi přáteli v dobré pohodě je to nejkrásnější a při tom zavzpomínat na předešlé ročníky. Je hezké, že okruh milovníků dálkových pochodů etapových se neustále rozšiřuje a že nikdo nelituje námahy. Scházíte se zde u nás již opravdu z celé republiky a zahraničí, že není možné vás všechny vyjmenovat, ale jen obdivovat, jak naše turistická rodina mohutní. Pořadatelé se proto chtějí odvděčit tím, že chceme připravit co nejlepší prostředí, aby se vám u nás vždy líbilo. Vzhůru do kopců, za poznáním a krásou!
                                                                        Ředitel pochodu
 
Lipno
 
Vltava byla odedávna na svém horním toku dravou horskou řekou, která dávala lidem obživu, zároveň při záplavách mařila těžkou práci místních obyvatel. To byl hlavní důvod, proč již v druhé polovině minulého století vzniká řada návrhů na zkrocení nebezpečného živlu. Až roku 1952 se zakously do země první stroje stavbařů. Vzniká tak první stavba socialismu, na kterou stát vynaložil 640 ml. Kč. Málokdo z návštěvníků ví, že je v jezeře tolik vody, že by jí zaplnil kanál kolem celé zeměkoule. Lipno má proto hlavní význam vodohospodářský. Samotná přehrada nevyvolá údiv svými rozměry, ale v hloubce 20 m pod hladinou jezera je umístěna několikaposchoďová hydrocentrála, první v ŠSR. Voda zde padá na lopatky turbin šachtami z výšky 50 m.
Budování tohoto velkolepého díla bylo ukončeno v roce 1959.
V letních měsících se mění břehy v mraveniště našich i zahraničních návštěvníků.
 
Slovo k první etapě
 
Tak dnes TO začíná. Čtyřdenní pochod ve čtvrtek a třídenní v pátek.
Nejdříve je nutno posnídat. Mléčná jídelna na náměstí (i za bony TUS) nebo bufet pod zámkem považujeme za nejvhodnější. Pak odevzdat batohy. Od 7. Hodin vás očekávají pořadatelé na prvním nádvoří. Nezapomeňte na označení!
Čas do startu možno využít prohlídkou velmi zajímavé výstavy k 140. Výročí „koněspřežky“ ve výstavní místnosti na druhém zámeckém nádvoří. Můžete také vystoupit na věž nebo se prostě zdravit s přáteli z minulého ročníku.
Start je v 8 hodin. Buďme dochvilní, ať páni feudálové nemusí čekat.
Po startu prohlídka zámku pro zájemce. Kdo zde již byl vícekráte, nechť věnuje více času prohlídce zámecké zahrady. Vyjdeme opět brankou za zámeckou zahradou. Pak se už plně svěřte značkám. Opět jsme vystříhali růže, které cestu značí. Prosíme! Nestrhávejte je! Kdo chce nějakou na památku, dostane v cíli i s razítkem. Občerstvení je možné v Kájově, Hořicích, Černé v Pošumaví, v cíli na Lipně.
Nepospíchejte! První loď odjíždí až v 15 hodin, druhá v 16.
V cíli si odpočiňte, povečeřte a v 19.30 začíná táborák. Počítáme s vaším příspěvkem do programu.
První etapa je krátká, na rozcvičení. Druhá bude těžší. Nerušte ty, co si chtějí odpočinout.
Start druhé etapy je zítra od 7-8 hodin na terase hotelu.
 
                         Tak ahoj!
 
Popis míst na trase
 
Kvítkův Dvůr: Založen v 16.století Rožmberky. Jak se měnili majitelé krumlovského zámku, přecházel dvůr do rukou Schwarzenbergů, Eggenbergů. Umělecký význam mají malby v jednom křídle od F.J.Prokyše, znázorňující život prostého lidu z roku 1757.
 
Kladné – Kájov: počátky, původní jméno i stáří Kájova lze těžko určit. Někteří kladou vznik Kájova do 10.-11.století, kdy v místech dnešní studánky mělo být pohanské pohřebiště. Je starší než zlatokorunský klášter, kterému byl Kájov darován jako zvláštní klenot. Husitské války i třicetiletá válka zde zanechaly zhoubný vliv.
Upadající Kájov uvedl do pořádku vlastenecký kněz Matěj Ungar. Kostel Nanebevzetí P.Marie byl zničen za husitských válek a obnoven koncem 15.století v pozdně gotickém slohu. Na hlavním oltáři je uchována gotická plastika Kájovské Madony.. dnes se z vesnice stává středisková obec, nápadná hlavně rozsáhlou moderní výstavbou.
 
Kladenské Rovné: připomínáno je již v prvním desetiletí 14.století jako zemanské sídlo. V blízkosti osady, u myslivny, se nacházejí zbytky tvrze s gotickým ostěním.
 
Hořice na Šumavě: první zmínka se datuje z roku 1274, kdy náležely Jindřichovi z Kosové Hory, potom Vítkovci Závišovi z Falkenštejna. Koncem 13.století nad nimi přebírá vládu vyšebrodský klášter. Gotický kostel sv.Kateřiny uchovává v presbytáři zbytky síťové klenby. Důkazem toho, že neposlušnost se trestala již od nepaměti je pranýř z roku 1549, pod nímž se zachovaly dvě kamenné mísy na obilí stejného data. Při opravě silničního mostu v roce 1948 byl odkryt hromadný nález bronzových předmětů ze střední doby bronzové. Obec proslavila představení Pašijových her v letech 1816-1947.
 
Černá v Pošumaví: původní osada mající své kořeny až ve 13.století se nazývala Na červené řece. Byla založena jako pohraniční statek zvíkovského purkrabí Hrze, který ji již v druhé polovině 13.století daroval zlatokorunskému klášteru. Po husitských válkách se stává součástí krumlovského panství. Kostel Neposkvrněného početí P.Marie je nevýznamná pseudorománská stavba z roku 1800. Do historie obce se zapsal i zakladatel jihočeských rybníků Jakub Krčín z Jelčan, který zde postavil v 16.století pivovar. V roce 1812 zde byly otevřeny tuhové doly. Jejich zásoby byly během 150 let vyčerpány. Dnes jsou šachty zatopeny Lipenským jezerem, které od základu změnilo tvářnost okolního kraje. V posledních letech se Černá v Pošumaví stává významným rekreačním střediskem navštěvovaným především milovníky romantiky, slunce s dobrým koupáním a čerstvého vzduchu.
 
Pozor! První tip do soutěže!
 
Stáří: nejlepší léta. Vzdělání: akademické. Účast: na všech ročnících pochodu. Spíše větší než menší, spíše štíhlý než tlustý. Naše město má rád, dokonce pracoval na opravě mostu u Budějovické brány. Na minulý ročník přišel pěšky po podobné trase jako jeden náš literární hrdina – symbol češství a klidu. V katovně utrpěl zranění na mučidlech. Koníčkem je bádání o historii Rožmberků.
 
Úkol pro účastníky pochodu: zjistěte startovní číslo a jméno muže, jehož popis byl zveřejněn. Na lístečku se svojí adresou zjištěná fakta vhoďte do schránky na startu zítřejší etapy. Správné odpovědi budou vylosovány. První cena: zaplacené startovné na pátý ročník pochodu.
 
První velkofilm
 
V devadesátých letech minulého století byly poprvé předvedeny na tehdejší dobu pozoruhodné výtvory Francouze Lumiera a Američana Edisona. V Praze se stal propagátorem nového umění fotoamatér Křížecký. Podle různých archivních dokumentů a časopiseckých článků se v Čechách filmovalo již na jaře roku 1896. Bylo to právě v Hořicích na Šumavě u příležitosti pašijových her, jimž se dostává v tomto roce maximální propagace doma i za hranicemi. Kameramani obou společností byli lovci senzací, proto neopomněli navštívit tak věhlasné představení pašijových her. Lumierův kameraman Russell vytvořil podle filmového historika G.Sadoula první velké drama rodícího se filmu. Byl vytvořen film o tehdy nevídané době projekce, která trvala čtvrt hodiny. Co to pašijové hry byly?
Středověká forma lidového divadla s biblickým námětem, známá již ve 14. Století. Kdy dosáhla představení světové proslulosti? V 90.letech minulého století, kdy se pořádání ujala skupina budějovických umělců.
1892 položen základní kámen divadla v přírodě pro 2000 diváků.
 
Vtipy
 
Jeden před spaním:
„Fery, vstávej, pod palandou je myš!“
„Co blbneš, vod který doby jsem kočka?“
 
„Ty tvý kanadky jsou moc dobrý do vody.“
„To bych řekl!“
„Ale hodit!“
 
„Teda Bobe, ty máš ale chlupatý nohy.“
„To nejsou chlupy, to jsou řasy od kuřích vok!“
 
„Proč tak naříkáš, pocestný?“
„Ale ráno jsem jednomu půjčil plavky a on ještě nevyplaval.“
 
„Teda maj tady u Lipna ozvěnu“ mudruje turista.
„Křiknul jsem ráno vole a hned jsem dostal facku.“
 
Víš co bych rád věděl, Mauglí?
Co?
Kde zemřu.
A co bys z toho měl?
Já bych tam nešel…
 
Přišla krásná squaw k Bobovi do boudy, všechno okoukne a povídá:
„Máš to tady pěkný, Bobe, ale koukám, že tu nemáš žádné hodiny!“
na co hodiny, krásná lady.“ odvětí Bob, „tady každá hned věděla kolik uhodilo!“
 
„Hele, Zrzku, skoč pro pivo, ale dobře vypláchni džbánek, včera v něm byla voda!“
 
Vod čeho máš tak zamazané ruce?
To bude asi vod toho, jak jsem si myl vobličej.
 
 
Turistický snář – část druhá:
 
Dobytek tučný viděti:
Máš před sebou krásnou,dalekou cestu.
 
Evu viděti potkati“
Poznáš pěknou ženu. Nezapomeň, že lež a podvod zřídka přicházejí s ošklivou tváří.
 
Foukací harmoniku koupiti“
Půjdeš na zábavu, ale veselit se budou jiní.
 
Hájovna u cesty:
Pozvou tě velmi veselí lidé
 
Horský průvodce – setkání:
Nedáš-li si pozor na některé lidi, snadno zabloudíš.
 
Lipnokvíz
 
1.Kolik Václavských náměstí by se vešlo na hladinu Lipenského jezera
30
1000
350
2. Kolik km měří Lipenské jezero po obvodu?
20
80
150
3. Jak hluboko pod jezerem je umístěna podzemní elektrárna?
40
105
170
4.Jak dlouhý je tunel, kterým odtéká pod horským masivem Čertovy stěny voda z podzemní hydrocentrály?
540 m
5000 m
3600 m
5. Které jezero ČSSR má větší plochu?
Černé
Lipenské
Orlické
6. Jak je Lipenské jezero dlouhé?
10 km
24 km
42 km
7. Kolik m3 vody je v Lipenské údolní zdrži při plném stavu?
306 mil.m3
16 mil.m3
38 mil.m3
8. Jaké nejvyšší vlny byly dosud při bouři na Lipně naměřeny?
1 m
2 m
87 cm
9. Kolik vážila dosud největší ulovená štika v jezeře?
7 kg
10 kg
13.5 kg
 
Kdo nenajde odpovědi v hlavě, nalezne je v zítřejším čísle.
 
Volné vstupenky
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
Volná vstupenka k prohlídce
Výstavy 140 let koněspřežky
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
Volná vstupenka k prohlídce
Českokrumlovského zámku
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
Volná jízdenka k jízdě na
lodi po Lipenském jezeře
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
Pozvánka na výlet
 
Zavítáte-li do krajiny Lipna, do kteréhokoliv místa, najděte si trochu času a věnujte jeden den toulkám přírodou.z nepřeberného množství možných výletů a vycházek vám pro začátek dáváme tyto dva tipy:
 
Z Vyššího Brodu přes Vyklestilku do Loučovic:
Od nádraží Vyšší Brod-Klášter jděte rovně na most a na hlavní silnici. Zde snadno najdete alej směřující šikmo na klášter. Je to žlutě označená „Opatská stezka“ podél pěkného potůčku a končí kamenným útvarem zvaným Termopyly. Odtud dále po žluté, kolem četných vodopádů Vltavice menší. U největšího vodopádu přetíná potok lávka. Cesta stoupá vzhůru na silničku, kousek jde po ní a stáčí se vpravo přes most do lesa a jde vzhůru obloukem doleva na skalnatý útvar Vyklestilku. Vyšplháte-li se vzhůru, vidíte velmi blízko kopec s rozhlednou. Je to Sternstein – 1125 m v Rakousku. Žlutá značka vás zavede odtud pěšinkou sestupující dolu a za nějakou chvíli jste na silnici u Loučovic. Ušli jste asi 7 km.
 
Údolí Vltavy – Čertovy proudy
Z Loučovic od železniční stanice směrem k továrně vede zelená a žlutá značka. Jděte po zelené, továrnu budete mít po pravé straně a dostanete se do skal. Bude tam jen řečiště plné kamení, železnice a zeleně značená stezka. Kameny v řečišti si dobře prohlédněte, jsou v nich díry zvané obří hrnce, voda je za ta tisíciletí pěkně vyhloubila. Háj se stočí doprava mírně dolů a brzy budete pod vrcholem Čertovy stěny. Dále procházíte Čertovými proudy plnými balvanů až k železniční stanici Čertova Stěna. Zde nastane uklidnění, Čertovy proudy končí a po dalším pochodu po úzké silnici přijdete k  nádrži Lipno II. Všimněte si vpravo, na druhé straně je tunel, kterým vtéká voda do nádrže. Je to ústí tunelu podzemní elektrárny Lipno. Cesta kolem nádrže vás dovede na nádraží do Vyššího Brodu. Celkem 7 km.
Oba výlety zvládnete pohodlně za jeden den i s přestávkami.
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 
Vydala vzorná TJ START.
Neprodejné!
Jen pro účastníky pochodu!
 
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
24.06.2009 20:34:20
ptheiner

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1775 | 34%)
Ne (1673 | 33%)
Stránky zdarma
Stránky systému Webgarden
Nashledanou v Jindřichově Hradci v srpnu 2017!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one