Toto jsou stránky pro všechny, kdo s námi prošli (nebo chtějí projít) dlouhou cestu krajem pětilisté růže.

Pětilistá růže z hlediska historie

Srazový zpravodaj 1973, číslo 2,(str.8-10)

 

Pětilistá růže z hlediska historie

 

Putování za pětilistou růží se půjde již popáté. Není to snad zvláště významná příležitost podívat se na problematiku erbu pětilisté růže z hlediska historie?

Vybrali jsme pro tento účel podstatnou část z článku turisty a účastníka dálkových pochodů Ing.K.Komárka, jehož koníčkem je heraldika. Článek vyšel v květnu 1969 pod názvem „Erb pětilisté růže“ v Erbovním sešitu, který vydává Heraldická sekce Klubu vojenské historie při Vojenském historickém ústavu v Praze.

Při návštěvě jižních Čech se setkáváme s erbem pětilisté růže téměř na každém kroku. Mění se nejen slohy a tvary, ale i umístění růží ve štítech a jejich tinktury. Jedno však mají společné. Patří větvím stejného, své doby nepochybně nejmocnějšího rodu – Vítkovcům.

Otázka jejich původu nebude asi nikdy s konečnou platností a zcela jednoznačně vysvětlena. Nejznámější je teorie o jejich původu od italského rodu knížat z Ursíni (též Orsini). I když tuto teorii snad nelze považovat za zcela a jednoznačně za vyvrácenou, pochybnosti o její pravdivosti jsou plně oprávněné.

Neméně pozoruhodnou variantou je teorie o jejich původu od Slavníkovců. Nelze ji však v zásadě ani potvrdit ani vyvrátit.

Prvním historicky doloženým členem rodu Vítkovců je Vítek z Prčice, a to roku 1169. U dvora zaujímal významné postavení: truksas, kastelán Prácheňský. Zdá se tedy pravděpodobné, že počátek tohoto rodu byl v družině některého z Přemyslovských knížat té doby. Otázky původu Vítkovců jsou velmi složité. Další rozbor by však již přesahoval rozsah i zaměření tohoto pojednání.

Zastavíme se nad otázkou jistě také zajímavou, a to jsou tinktury pětilistých růží. V populárně historické literatuře zaujímá čestné místo pověst o dělení růží. Je zachycena na proslulých obrazech na zámku v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Telči a Třeboni.

Na těchto obrazech stojí starý Vítek pod krumlovským hradem a rozděluje svým synům panství a jednotlivé růže. Jednomu dává Rožmberk a červenou růži ve stříbrném poli, jinému Landštejn a Třeboň, růži stříbrnou v červeném poli, jinému Stráž a Bystřici s růží modrou ve zlatém poli. Konečně poslední, prý nemanželský, dostává růži černou a Sezimovo Ústí. V mírných obměnách bývá tato pověst citována velmi často.

A skutečnost? Mezi pověstí a historií vidíme jistou harmonii. Starý Vítek z Prčice umírá roku 1194. Po tomto datu se již objevují jeho synové a postupně i další predikáty. Zdá se pravděpodobné,že k dělení růží dochází s dělením panství, tj. kolem roku 1200. Jistě tomu napomohla i skutečnost opakujícího se jména Vítek mezi bratry, a tedy potřeba rozlišení.

Z roku 1220 nacházíme nejstarší panskou pečeť. Je to pečeť s růží a jejím držitelem je Vítek z Prčice. Jeho synové Vok a Vítek roku1250 již užívají predikáty z Rožmberka a Příběnic. Růže pánů z Rožmberka byla červená ve stříbrném poli. O znaku starého Vítka nevíme nic. Lze však předpokládat, že ten ze synů, který zdědil otcovský predikát, zdědil i otcovský znak (pokud již existoval). Mel-li již starý Vítek znak, byla to zřejmě tedy růže červená.

Jiný Vítek se psal z Klokot. U jeho synů Pelhřima a Ojíře se však již objevuje predikát z Třeboně. Na rozdíl od pánů z Rožmberka je zde v tomto směru mnohem větší variabilita. Přídomky se různě mění: ze Svin, z Lomnice, ze Skalice, z Nových Hradů a další. Kolem roku 1300 začíná užívat Vítek přídomek z Landštejna, který se vžil a byl od té doby soustavně používán. Tato větev měla růži bílou v poli červeném.

Další ze synů, Jindřich, se píše v létech 1205-1207 jako Jindřich Vítkovec. Po roce 1220 již jako Jindřich z Hradce, jeho syn Vítek užívá roku 1252 zajímavý tvar Witek de Gradec. Růže je zlatá, pole modré.

Tyto růže jsou tolikrát doloženy, že stojí mimo jakoukoliv pochybnost. Složitější je však situace u ostatních variant.

Vedle již uvedených bratrů se objevuje ještě další Vítek, někdy označovaný jako Vítek starší. Jeho syn Záviš se psal roku 1235 z Nechanic. Závišovi synové Budivoj a Vítek užívají však již celou řadu predikátů: ze Skalice, ze Sepekova, z Načeradce, z Ledenic, ze Strunkovic a souběžně s tím, od roku 1253, z Krumlova.

Tato větev vymírá však již roku 1302 Vokem z Krumlova. Protože znaky těchto pánů jsou zachovány pouze na pečetích, je otázka tinktur sporná. Vlastně jediným údajem v tomto směru je zápis v Kronice Beneše Krabice z Veitmile, který píše k roku 1283: „… Zawissius nomine, cuius arma sunt rosa viridis coloris,…“, tedy zelená růže. Jedná se pochopitelně o Záviše z Falkenšteina, který byl synem Budivoje z Krumlova.

Vnucuje se otázka hodnověrnosti kronikáře. Podle názoru historiků patří Beneš Krabice mezi nejvěrohodnější.

Poněkud odlišná situace je u pánů ze Stráže a z Ústí. Tyto větve se oddělují od pánů z Hradce, a to synem nebo vnukem Jindřichovým, tedy někdy v druhé polovině 13.století. páni ze Stráže měli ve zlatém poli růži modrou, tj. opačných barev než páni z Hradce.

Jim nejbližší byli páni z Ústí, kteří vymírají až v první polovině 17.století, kdežto páni ze Stráže již v druhé polovině 15.století. Tito měli  mít podle pověsti ve znaku růži černou. Přestože však vymírají ze všech větví rodu Vítkovců jako poslední, nikde se černá růže nezachovala a ani jinak není doložena. Naopak, roku 1642 je majestátem rozšířen znak pánů z Kounic o modrou růži pánů z Ústí ve zlatém poli. Je možné, že první páni z Ústí užívali skutečně růži černou a později, po vymření pánů ze Stráže, z nějakých důvodů svůj původní znak opustili a přijali znak příbuzné větve.

Tedy shrnuto závěrem: Růže červená, zlatá, stříbrná a modrá (pánů ze Stráže a posledních pánů z Ústí) jsou mimo jakoukoliv pochybnost. Zelenou růži pánů z Krumlova nelze sice jednoznačně dokázat, argumenty jsou však takové, že ji můžeme snad bez rozpaků přijmout. Pokud jde o růži prvních pánů z Ústí, je situace vlastně nejjednodušší. Každý si může vybrat podle svého vkusu, chce-li černou růži akceptovat či nikoliv.

 VÍTKOVCI UVEDENÍ V TÉTO ČÁSTI

 

Jméno

číslo

 

Budivoj

 10401

z Krumlova, syn Záviše (10301)

Jindřich

 40204

syn Vítka (00101), předek pánů z Hradce

Lucie Otilie

 41505

manželka Viléma Slavaty, poslední členka rodu pánů z Hradce

Sezema

 00205

synovec (?) (nepos) Vítka (00101), uveden roku 1189

Vítek

 00101

z Prčice, první známý člen rodu. Poprvé doložen roku 1169 ve   funkci truksasa (stolníka), do roku 1176, roku  1177 kastelán v Kladsku, 1182 uveden jako Vítek z Prčice, 1184 kastelán na   Práchni, umírá roku 1194

Vítek

 00102

antiquus, hypotetický bratr Vítka (00101)

Vítek

 10201

starší,syn Vítka (00101), předek pánů z Krumlova

Vítek

 10402

z Krumlova, syn Záviše (10301) z Nechanic

Vítek

 20202

z Prčice,syn Vítka (00101), předek pánů z Rožmberka

Vítek

 20301

z Příběnic, syn Vítka (20202)

Vítek

 30203

z Klokot, syn Vítka (00101), předek pánů z Landštejna

Vok

 20302

z Rožmberka, syn Vítka (20202)

Záviš

 10301

z Nechanic, syn Vítka (10201)

 

 

MÍSTA UVEDENÁ V TÉTO ČÁSTI

 

Místo

okres

 

 

 

 

 

Borotín

 

Tábor

 

zřícenina hradu a ves, viz páni z Landštejna

Bykoš

Beroun ?

ves nebo statek

 

 

Hradec

Jindřichův Hradec

hrad a město, viz páni z Hradce

 

Jistebnice

Tábor

městečko, viz páni z Rožmberka

 

Klokoty

Tábor

kdysi tvrz, viz páni z Landštejna

 

Kojetín

Příbram

ves u Milevska

 

 

Krumlov

Český Krumlov

hrad a město, viz páni z Krumlova

 

Landštejn

Jindřichův Hradec

zřícenina hradu, viz páni z Landštejna

Prčice

Benešov

kdysi ves s tvrzí, nyní městečko Sedlec-Prčice

Příběnice

Tábor

zřícenina hradu, viz páni z Rožmberka

Rožmberk

Český Krumlov

hrad a městečko, viz páni z Rožmberka

Staňkov

Písek

kdysi ves u Milevska, nyní zaniklá

 

05.03.2009 06:39:51
ptheiner

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1777 | 35%)
Ne (1673 | 32%)
Stránky zdarma
Stránky systému Webgarden
Nashledanou v Českém Krumlově v srpnu 2018!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one