Toto jsou stránky pro všechny, kdo s námi prošli (nebo chtějí projít) dlouhou cestu krajem pětilisté růže.
ODBOR KČT START ČESKÝ KRUMLOV
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Z Á M E C K Á    Z A H R A D A
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Doplněk k :
 
„až telegrafickému textu k procházce historickou částí města“,
 
který z různých pramenů vybral a sestavil Bohuslav Wimmer MT
 
2 0 0 8
 
 
 
Z Á M E C K Á    Z A H R A D A
 
Kníže Jan Kristián z Eggenberka spolu se svojí manželkou Ernestinou (Arnoštkou) roz. ze Schwarzenberku zahájili r. 1666 rozsáhlou přestavbu starého rožmberského zámku na reprezentativní a pohodlné šlechtické sídlo v duchu své doby. Nedílnou součástí ta-
kového sídla byla i barokní zahrada.   Nejprve to byla tzv. „Dolní zahrada“ na Novém Městě.
 
   K založení vlastní zámecké zahrady došlo až na konci 70. let 17. stol. podle plánů Jakuba de Maggi a Petra Spinety :
 
- 1678 – 1683 vyrovnán terén do 3 teras, postaveny obvodní zdi a zřízen zámecký rybník (zajímavé je, že část pozemků musel kníže odkoupit od krumlovských měšťanů). Krátce na to byla dokončena stavba dřevěné chodby spojující horní zámek (hrad) s letní jízdárnou (pod zahradou = nejnižší část zahrady)
 
- 1690 - 1692 - postaven letohrádek Bellaria
 
R. 1741 nastupují Schwarzenberkové :
     Josef Adam ze Schwarzenberka (1741 – 82)
 
- 1744 - 46 stavba zimní jízdárny, úpravy interiérů Bellarie a opra-  
                      vy zámeckého rybníka
 
- 1745 - úpravy v letohrádku Bellarie : zřízen výtah na jídlo , 
                 vybudována nová kuchyň a salla terena
 
- 1750 - plán Jana Jiřího Planskera (stav těsně před další proměnou
                 zahrady = raně barokní podoba)
 
- po roce 1750 se zámecká zahrada proměňuje ve stylu rokoka    
                         (Andreas Altomonte a   Jan Antonín Zinner).
 
- 1752 - (hudební) pavilón - uprostřed bludiště (malířská výzdoba 
                  František Josef Prokyš)
 
- 1750 - 53 - kaskádová fontána : návrh A. Altomonte , sochařské
                          práce Matyáš Griessler a J. A. Zinner
 
- 1755 - 57 - přestavba Bellarie (zřejmě dle projektu A. Altomon-  
                          teho)
 
- 1762 - fontána doplněna po obou stranách balustrádou (20 růz- 
                 ných dekorativních váz)
 
- 1765 - 66 - M. Griessler vystavěl po stranách fontány schodiště
                          a u paty svahu vedle fontány a u kočárových ramp
                          4 sousoší = roční období
 
Technické parametry :
 
ZZ se skládá ze tří částí – terasa tzv. letní jízdárny
                                        - terasa tzv. dolního parteru
                                        - terasa tzv. Horní zahrady (cca 500 m 
                                            dlouhá a 150 m široká)
 
Celkové rozměry : 150 x 750 m
 
Celková plocha :   10,875 ha
 
Nadmořská výška : v nejnižším místě   - 492 mnm ,
                                  v nejvyšším místě - 552 mnm
 
Hloubková osa orientována ve směru severovýchod - jihozápad 
 
Rybník - cca 1,5 ha (propouštěl, 1686 vydlážděn kamennými deskami – neúčinné , 1746 utěsněn speciální hlínou (asi jílem) a znovu vydlážděn kamennými deskami)
 
   Letohrádek Bellarie
 
Postaven v letech 1690 - 1692 na popud knížete Jana Kristiána z Eggenberku a jeho manželky Marie Ernestiny (Arnoštky) ze Schwarzenberku , kteří byli také zakladateli zámecké zahrady.
 
 Původně barokní stavba doznala za panování knížete Jana Adama
ze Schwarzenberka zásadních změn :
nejprve byl r. 1745 zřízen výtah na jídlo , pak vybudována nová ku-  
chyň a salla terena.
 
R. 1754 – Josef Fortini – plán na přestavbu. Plán upraven Andrea- sem Altomonte; dle nich proběhly úpravy v letech 1755 – 57.
 
Současný stav je výsledkem rekonstrukce ukončené r. 1993.
 
   Autorem maleb v interiéru obou nadzemních podlaží byl František Jakub Prokyš (1713 - 1791).
 
 V přízemním sále je „kouzelný stůl“ do kterého je veden výtah z kuchyně v suterénu ; tím pádem nemuseli být hodovníci rušeni obsluhujícím služebnictvem. Celé technické zařízení se (jako zázrakem) dochovalo. Zařízení umožňovalo pomocí lanového mechanizmu vysunout do úrovně stolu v jídelně buď celou vnitřní eliptickou stolní desku , nebo samostatně dva kruhové podnosy pro dopravu nápojů.
 
 Kuchyň svým vzhledem upomíná ještě na kuchyň středověkou. Do-
chovalo se otevřené ohniště s mohutným dýmníkem a malou píckou.
 
 Salla terena čili Grotta (= umělá jeskyně) – má osmiúhelníkový půdorys ; byla vylámána ve skále r. 1746. Práce na výzdobě až do r. 1749. Strop vymaloval Josef Lederer (Maškarní sál).
 
Divadelní festivaly
 
se před Bellarií konaly od roku 1947 z popudu tehdejšího ředitele Jihočeského divadla Karla Konstantina. Prvním představením byl dne 14. července Shakespearův Večer tříkrálový ; 15. července pak Goldoniho Zpívající Benátky
 
 V roce 1948 byla před Bellarie hrána Jiráskova Lucerna a Shakes- pearův Kupec benátský.
 
 Po tomto slibném rozletu ale přichází útlum a další festival se koná až po 10 letech – tedy r. 1958 a to zásluhou ředitele Otto Haase.
Před Bellarií je provedena opera Antonína Dvořáka Jakobín , balet Borise Vladimiroviče Asafjeva Bachčisarajská fontána , opereta Jac- quese Offenbacha Madame Favart a další hry.
 
   Další velice významnou událostí bylo představení hry Günthera Weisenborna   Ztracená tvář. Významnou proto, že bylo poprvé použito otáčivé hlediště. Sice jen pokusně a pro cca 60 pozvaných diváků, ale tato novinka se tak stala skutečností. Rok 1958 by tedy měl být označen jako nultý ročník v jeho historii.
 
 R. 1959 již „otáčko“ dostává konkrétné podobu , vejde se na něj
cca 400 osob; otáčení „točny“ je zatím jen ruční – tj. asi 40 lidí (vojáků) skrytých pod ní. Zájem byl obrovský a z původně plá- novaných 3 představení jich bylo nakonec 23.
 
 Rok 1960 je rokem dalších změn. „Otáčko“ je pevně zabudované , vejde se na něj 550 lidí a je již poháněno elektromotorem. Při uvá-
dění opery jsou zrušeny přední řady sedadel a na nich se vozí spo-
lu s diváky i orchestr. První operou uvedenou před otáčivým hledištěm byla – jak jinak – Dvořákova Rusalka (a svítil měsíc !)
 
 Rok 1963 je významný tím, že je uvedena první hra psaná specielně pro tento typ scény. František Kožík napsal hru o mládí Petra Voka z Rožmberka pod názvem Krumlovská romance. R. 1968 upravil pro tuto scénu i příběh o Tristanovi a Izoldě. R. 1970 František Hrubín
napsal pro „točnu“ hru Kráska a zvíře.
 
 Roku 1975 dochází k další rekonstrukci : „točna“ dostává nový tvar, hlediště je zvětšeno a pojme cca 800 sedících diváků.
 
   Poslední modernizace z počátku devadesátých let ustaluje počet diváků na 650. 
 
      (A ještě pro zajímavost : od r. 1959 je obdobné zařízení i ve finském Tampere s  kapacitou asi 800 diváků. Je umístěno u borového lesa na břehu jezera. Hraje se ale za denního světla - v létě tam noc trvá asi jen hodinu, takže mezi stromy jsou vidět zaparkovaná auta a autobusy, stánky apod Takže asi nic moc. Malá „točna“ je, nebo byla i v Týně nad Vltavou. Jestli ale stále funguje mi není známo.)
 
 
Hudební altán - malby Fr. Jakub Prokyš - čtyři roční období.
Uveřejněno se souhlasem autora!
 
 
29.09.2009 20:00:42
ptheiner

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1776 | 34%)
Ne (1673 | 33%)
Stránky zdarma
Stránky systému Webgarden
Nashledanou v Jindřichově Hradci v srpnu 2017!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one