Toto jsou stránky pro všechny, kdo s námi prošli (nebo chtějí projít) dlouhou cestu krajem pětilisté růže.
Odbor Klubu Českých Turistů START Český Krumlov
 
 
 
 
 
 
 
 
MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE
 
 
 
 
Č E S K Ý     K R U M L O V
 
 
 
od r. 1992 zařazená do
 
 
Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
až telegraficky stručný text k procházce historickou částí města
 
 
Z různých pramenů vybral a sestavil Bohuslav Wimmer MT
 
2 0 0 8
 
 
 
                          P R O CH Á Z K A     M Ě S T E M
 
 
Trasa procházky městem :
 
Budějovická brána – V jámě – přes parkoviště - okolo „Bašty“ – Pivovarská ul. - klášter Klarisek – Latrán – prostranství před Červenou bránou – Klášterní ul. – Formanská – Nové Město – Na Fortně – průcho- dem na Latrán – Lazebnický most – Parkán – „Myší dírou“ - Horní ul. – nádvoří prelatury – dolů po kostelních schodech – Kostelní ul. – Kájovská – Na Louži – Soukenická – Panenská – Široká – Na Ostrově – Radniční (+ roh Dlouhé) – Náměstí.
 
 
 
LATRÁN   - „ad latera castelli“   čili po našem „u boku hradu“
                        Samostatné město s vlastní samosprávou  - radnice -   
                        -   blud !!
                        ve skutečnosti podhradí - obyvatelé : „personál“ hradu - 
                        - poddaní „vrchnosti“. Nepodléhalo pravomocem svobod- 
                       ného královského města, které bylo na druhém břehu řeky. 
                       Roku 1555 byla obě města spojena pod jednu pravomoc –  
                       a to svobodného královského města.
                       Obydlí obyvatel – z počátku asi dřevěná – lemovala cestu 
                       běžící podél hradního parkánu (parkán čili “příhradek“ –
původně ochoz na vnější straně hradeb potom prostor mezi
hradbami hradu nebo opevněného místa. V systému středo-                        věkého hrazení je to prostor mezi parkánní – tedy nižší zdí
a vysokou hlavní zdí).
 
Budějovická brána (1598 – 1602) – stavitel Dominik Cometta z Eckthur- 
                      nu.    Nákladem pana Petra Voka jako poslední dar městu.  
                     (Rozdíl vnitřní a vnější fasády ! ).
 
Bašta – z roku 1506 - poslední zbytek městského opevnění.
 
Pivovar - původně rožmberská zbrojnice přestavěná r. 1625 (Janem 
                 Oldřichem z Eggenberka)
                 Obytný trakt vpravo vedle vchodu byl vdovským sídlem Anny 
                 rozené z Roggendorfu , matky pánů Vilém a Petra Voka.
 
Hotel „U města Vídně“ ( 1561) – odedávna zájezdní hospoda.
 
Klášter Klarisek – zal. 1361 , zrušen Josefem II r. 1782. Byty pro
                  schwarzenberské  penzisty.  
 
Slepičkovský dům (č.p. 66 ) – Dorota Slepičková – vdova – provdala se
                 (podruhé) za Jakuba Krčína z Jelčan.
 
Nová lékárna – (někdy se také uvádí jako Latránská radnice nebo Primá- 
                 torský dům; ani jeden z názvů nemá opodstatnění; Latrán sice 
                 býval v jistém smyslu samostatným sídlištním celkem, ale pod-  
                 léhal vrchnosti, protože zde bydleli ti, kteří na hradě pracovali
                 nebo něco pro hrad vyráběli; tedy samí poddaní). Dům původ-
                 ně gotický – renesanční přestavba z roku 1556. 
                 Bývala zde zámecká lékárna (od r. 1913 do r. 1948). 
 
„Brána“ – ve skutečnosti spojovací chodba ze zámku do knížecí oratoře 
                 v klášterním kostele. Znaky Viléma z Rožmberka a jeho 3. man- 
                  želky Anny Marie Bádenské.
 
Šimkův (Porákův) dům (č. p. 53) – gotický s  renesančním „kabátem“ 
                (2 malá zazděná okna i vnitřní členění domu dokládají gotický
                 původ). V lunetách lidský věk (po 10 letech).
 
Tramín Minoritský klášter. Založen 1. května 1350 Kateřinou z Ro- 
                 žmberka a jejími 4 syny : Janem, Oldřichem, Petrem a Joštem.
                 Zrušen 1. května 1950 – tedy přesně po 600 letech !!
                 Nyní řád Křižovníků s červenou hvězdou. V prostorách umístěna
                 část Střední umělecko průmyslové školy sv. Anežky české. 
 
Č.p. 37 - s poschodím vysazeným na krakorcích. 1573 - 91 – Jetřich Sla-
                 tinský ze Slatiny – rožmberský hejtman (má náhrobní kámen 
                 vedle vchodu do kaplanky)        
Č.p. 15 - v r. 1579 náležel holandskému malíři Gabrielovi de Blonde
                 (výzdoba zámku)
                 R. 1959 objeveny v přízemní klenuté místnosti vzácné gotické   
                 malby.
 
Špitál u kostela sv. Jošta – připomínán již r. 1317 ; zrušen po 1. pozem-
                kové reformě roku 1922.
                Kostel vysvěcen asi r. 1334 , na sklonku 16. stol. (1598) dán
                k dispozici protestantům.    R. 1788 zrušen.
 
Lazebna - Markéta Pichlerová - krvavý příběh s Donem Juliem d’Austria :
                („Krvavý masopust“) . Při první návštěvě vyhodil Markétu z ok- 
                 na, při druhé – na masopustní pondělí r. 1608 – ji v záchvatu ší- 
                 lenství zabil, rozsekal na kusy, které vyházel okna. Rozumu již 
                 nenabyl a po roce – 25. června 1609 zemřel.
 
 
 
P A R K Á N   -   v minulosti byla ulicí, kde žili drobní řemeslníci :
                provazník, krejčí, řemenář, jirchář, švec, tkadlec a řada dalších se
                zde v průběhu staletí vystřídala. Dnes je ulice oázou klidu v jinak
                turisticky rušném centru města.   
 
Dům č.p. 112 - prvním známým vlastníkem byl provazník Ondřej Prümer 
                (1568 – 1584).
                Z dalších vlastníků upoutá v letech 1864 – 1938 fotograf Josef
                Wolf, na jehož práci navázali otec a syn Josef a František Seidlo-   
                vé. V novodobé historii pak známý spisovatel Jiří Mařánek (1891
                – 1959) autor „Rožmberské trilogie“.
 
 
 
H O R N Í    U L I C E   -   na jejím konci stávala Horní brána. Dnes je
                po ní pojmenována městská čtvrť , která za ní vyrostla.
 
Muzeum (1650 – 1652) - jezuitský seminář - jedna ze dvou prvních 
               středních škol v českých zemích. Ve druhé polovině 17. stol. zde
               působil Bohuslav Balbín.
Divadlo (1613) – jezuitské ( dnes začleněno do hotelu Růže)
 
Jezuitská kolej (1586 - 88) –dnes hotel Růže.  Stavitel : Baltazar Maio da 
                 Vomio. Nákladem Viléma z Rožmberka.
                 Řád zrušen r. 1773. Od r. 1777 do r. 1887 -   kasárny. Pak
                 krátce jako přípravka finanční stráže, pak nevyužívána.
                30. 11. 1888 prodána v dražbě za 24 000 zlatých - Česká zálož-  
                na – hotel Růže – český ( pro českou záložnu ho anonymně kou-
                pil budějovický advokát rytíř dr. Jungmann).
                 Budova se tak stala střediskem českého života : sídlo českých
                 spolků – Čtenářská beseda , Sokol , Národní Jednota Pošumav-
                 ská, knihovna, pěvecký spolek „Dalibor“ , KČT .
 
Prelatura – gotické jádro – přestavby
 
Kaplanka (1514 – 20) – rožmberský kancléř Václav z Rovného vytvořil 
                   svým darem významnou kaplanskou knihovnu.
 
Kostel sv. Víta (asi 1402 započato se stavbou) – na místě původního
                  románského kostela ze zlomu 13. a 14. stol.
                  Významná gotická klenba. Vysvěcen 1439.
                  Náhrobní kameny Viléma z Rožmberka a jeho manželky Anny
                  Marie Bádenské. (O kostele napsal r. 1570 arciděkan P. Jiří Cetl 
                  Netolický : “Po kostele hradu pražského jest v království čes- 
                  kém kostel krumlovský…“
 
 
 
KOSTELNÍ   ULICE  
 
Hudební škola – č.p. 161 - od r. 1780. Předtím sídlem latinské školy (nav-   
                   štěvoval ji Šimon Lomnický z  Budče) jejíž počátky sahají 
                   až do doby předhusitské (r. 1410 ji odevzdal školním účelům
                   vladyka Venclin z Cipína a pan Vilém z Rožmberka tu r. 1545
                   založil latinskou školu).   Nynější stav z 2. poloviny 16 století.                                           
 
KÁJOVSKÁ   ULICE
 
Č.p. 63    -   „diamantová“ (sklípková) klenba 
 
Mrázkův mlýn – jako mlýn připomínán již r. 1347. R. 1567 změněn na 
                      městskou papírnu. Zrušena r. 1867. Od té doby opět mlýn.
 
 
 
NA LOUŽI
 
Krčínův dům – ve 2. pol. 16. stol. náležel Jakubovi Krčínovi z Jelčan   
               Malby od 17. stol. zabíleny , objeveny až počátkem 50. let 20.stol. 
               (sv. Florián, sv. Jakub; z ulice iluzivní okna s postavami (? Krčín 
                – mladý a starší , ? jeho žena)
 
 
 
 
SOUKENICKÁ ULICE
 
Č.p. 35 - fresky : biskup , sv. Florián , mnich kazatel , růže , labuť a kůň 
               v kolébce.    Byly objeveny r. 1957 ; význam ???
 
 
 
ŠIROKÁ ULICE - nejširší ulice ve městě ; konaly se zde trhy a to jak
                výroční tak týdenní   
                                     
Městský pivovar - (1600 - 1605) - dnes „Egon Schiele Art Centrum“.  
               Stavitelé : Dominik Cometta z Eckthurnu a Hanuš Haas. R. 1676
               rozšířen.
 
Č.p. 77 -    dům patřil alchymistovi Antonínu Michaelovi z Ebersbachu,
             který byl ve 2. pol. 16. stol ve službách pana Viléma z Rožmberka.
             Sliboval vyrobit „aurum potabile“ (tedy „pitelné zlato“ ) - podvody
- uvězněn – zemřel r. 1593 (ale má náhrobní kámen v křížové cho- dbě v minoritském klášteře).
 
 
NA OSTROVĚ
 
Městská zbrojnice – dnes rybářská restaurace ; vznik v období renezance
                      o její existenci se dozvídáme nepřímo : v r. 1677 koupila 
                      obec stáj u zbrojnice; r. 1681 Karel Prombhofer prodal stáj u
                      zbrojnice jistému Hochovi, z r. 1774 je zachována zmínka , že
                      ve zbrojnici byly uloženy městské vozy.
 
 
                                                                     
DLOUHÁ UL.
 
Dům č.p. 100 -   středověký původ , přistavěn k bráně a hradbě. Výrazná 
                      stavební etapa v renesanci. Na konci 80. let 20. stol opravena
                     fasáda s prezentací renesanční a klasicistní etapy (v místě zbo- 
                     řené městské brány).
 
                     Prvním známým obyvatelem byl asi v 90. letech 16. stol. tkad- 
                     lec Petr. Z dalších obyvatel : 1614 – městský písař Adam Kry- 
                     štof Klášterský ; od r. 1639 – malíř Jiří Sporeigl ; r. 1676 –
                     kostelník Jakub Koydel ; r. 1748 bylo pekaři Václavu Mayero- 
                     vi, zde bydlícímu, uděleno právo provozovat chlebný krám. 
                     Tohoto práva využíval i jeho nástupce pekař Václav Leitner,   
                      jehož rodina dům obývala až do r. 1766.
                    
                    Na přelomu 19. a 20. stol. měl v domě prodejnu pohlednic a 
                     vlastních fotografií první profesionální krumlovský fotograf 
                     Josef Wolf.
                  
                    V současnosti je dům v majetku Odboru Klubu českých tu-
                     ristů START Český Krumlov, který část pronajímá (prodej- 
                     ny), ve druhém poschodí je malý penzion (3 pokoje, každý
                     s vlastním příslušenstvím).
                     Pro své vlastní potřeby má Odbor KČT START v prvním
                     poschodí domu klubovnu, kancelář a sklad s archivem.
 
N Á M Ě S T Í
 
Západní strana :   č.p. 12 – „Zlatokorunský dům“ – připomínán r.1309 
                           (první listinně připomínaný dům ve městě). Gotický,
                            empírová fasáda.
 
                           Lékárna – zde již v 1. pol. 17. století    
 
Severní strana : Radnice – původně v č.p. 3 (v rohu náměstí – Café Verdi)
                                             Poč. 16. stol v Radniční ulici v č.p. 24 a 26.
                                            Od počátku 17. stol. 2 domy spojeny společným 
                                           průčelím (zakoupeny od nástupců dřívějšího  
                                            majitele Ondřej Čerta). R. 1653 přestavěny do  
                                            přibližně dnešní podoby.
 
 
                        Znaky :                               český
                                          eggenberský                   schwarzenberský
                                                                  městský
 
                        zvon z r. 1513 od renomovaného pražského zvonaře – mistra 
                        Bartoloměje
 
                       Šatlavská ulice – městské vězení
 
Východní strana :   č.p. 3 -   původní radnice
 
                       Hostinec „U hroznu“ - rekonstruován v polovině 70. let 
                                                               20. stol
 
Jižní strana : Celá strana náměstí obnovena v rámci asanace města
 
                      Židovská ulička – nejužší ulice ve městě
 
                      Mariánský (morový sloup) - 1712 – 16 : Matouš Jäckel -   
                                          sochy ; Jan Plansker – ostatní kamenické práce.
                                      Sochy : apoštol Jan, Juda Tadeáš, Vít, Kajetán,
                                      František Xaverský, Šebestián, Roch a Václav
 
Kašna   – od r. 1575 (původně čtverhranná) stávala uprostřed náměstí, r. 
                    1577 nahrazena osmibokou se sloupkem (zdobeným 3 pětilis-
                    tými růžemi) uprostřed. R. 1844 přenesena na nynější místo.    
                    Vodovod byl na náměstí přiveden již roku 1388.
Uveřejněno se souhlasem autora!
29.09.2009 19:55:07
ptheiner

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1776 | 34%)
Ne (1673 | 33%)
Stránky zdarma
Stránky systému Webgarden
Nashledanou v Jindřichově Hradci v srpnu 2017!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one