Toto jsou stránky pro všechny, kdo s námi prošli (nebo chtějí projít) dlouhou cestu krajem pětilisté růže.
Dnes, 10.června 2009, je velmi zvláštní den. Jsem v práci a přesto mám volno. Zaměřujeme totiž elektrické vedení ve vojenském prostoru Boletice a můj úkol je dojet vždy autem na nějaký jeho konec.
Mezitím čekám na různých místech a vzpomínám.
 
Zastavení první - Žlábek u Horní Plané.
Vzpomínáte, že jedna z našich etap na Růži už kdysi dávno vedla přes Knížecí Stolec a Ostrou do Hodňova a dál potom do Žlábku a odtud vlakem do Krumlova. Já to teď vidím před sebou jako by to bylo včera.
 
Zastavení druhé – Květušín.
Tudy jsme prošli jen jednou. Myslím, že v Hořicích jsme vystoupili z vlaku, dál šli na Mýto, Květušín a asi do Černé. Celou trasu si nevybavuji, ale kousek kolem Mýta úplně přesně. V té souvislosti mne napadá, že tehdy jsme ještě byli mladí.
 
Zastavení třetí – Polná.
Vzpomínka úplně nejčerstvější na poslední etapu loňského pochodu s nezapomenutelným zážitkem pod Hořičkami, několik kilometrů před Polnou. Mám proti vám všem výhodu. Skoro vždy, když někam jedu, dojedu do míst, kde se mi vybavují zážitky z Růže. Právě Polná je místo, na něž, doufám, jen tak nezapomeneme.
 
Zastavení čtvrté – Boletice.
Po dlouhém úseku po betonové cestě stoupáme k boletickému kostelu. Je po dešti, naši rychlejší spolupochodníci asi řádně promokli, kdežto my dýcháme svěží vlhký vzduch a těšíme se ze svitu slunce. Jdeme do Kájova na vlak a potom jedeme do Krumlova .
 
Zastavení páté – Polečnice.
Dnes jediné místo, jímž náš pochod nikdy neprošel, asi proto, že je dosti hluboko v území vojenského prostoru. Přesto jsme se zde alespoň projeli vlakem na cestě z Krumlova do Horní Plané a podruhé z Černé do Krumlova. Je možné, že tehdy jsme si toho ani nevšimli.
 
Zastavení šesté a poslední – Kájov.
Nejznámější, ovšem jen z hlediska pochodu, svým sálem, v němž se již dvakrát(?) konala tancovačka. Karlova košile vyspravená lepicí páskou, pokaždé trochu jímavá atmosféra posledního večera na pochodu s nikdy zatím nevyřčenou otázkou: „Sejdeme se ještě někdy?“ Ta na mne dotírá poslední den pochodu každý rok.
 
Zase, již po kolikáté, odjíždím z míst, která jsou mi dvakrát milá. Pokládám je všechna, celé jižní Čechy, za svůj domov, protože se k nim váží mé nejhezčí vzpomínky. Bláto i prach turistických cest na jihu Čech je pro mne víc než horké a prosluněné pláže Karibiku. Škoda jen, že dalších čtyřicet ročníků Růže už asi nezvládneme. Ale budeme se snažit!
19.07.2009 07:18:07
ptheiner

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1776 | 34%)
Ne (1673 | 33%)
Stránky zdarma
Stránky systému Webgarden
Nashledanou v Jindřichově Hradci v srpnu 2017!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one