Toto jsou stránky pro všechny, kdo s námi prošli (nebo chtějí projít) dlouhou cestu krajem pětilisté růže.

 

 

   K psaní následujících řádek se mi opravdu nepřistupuje lehce. Za tento příběh se sám před sebou dodnes stydím. Vím, že jsem způsobil komplikace a starosti řadě lidí a to jen vlastní pitomostí. Leč stalo se a nemohu tedy před tím zavírat oči. K 27. ročníku to zkrátka patří.

   Ve středu dopoledne před pochodem jsem usedl do auta a vyrazil směr Telč. Bylo slušné vedro, a tak jsem se po cestě pořádně připekl a vysušil. Na pivo jsem si během cesty netroufl a představa jiného nápoje byla, mírně řečeno, nepřijatelná. Pochopitelně na jídlo také ani pomyšlení. Po příjezdu a presentaci jsem ještě dost poletoval po městě a tak na hospodu došlo až v podvečerních hodinách. Pokus o dohnání zanedbaného a nevhodně zvolený jídelní lístek vykonaly své, i když s časovou prodlevou. V zájmu objektivity musím uvést, že mne Blanka varovala, ale bohužel bez úspěchu.

   Po příjezdu další části party jsme opět vyrazili. Z tohoto okruhu si nejvíce pamatuji přelézání plotu zámecké zahrady, které krásně zapadlo do pohody večera. V noci však přišla pohroma. Vegetativní nervstvo provedlo palácovou revoluci spojenou s generálním úklidem. Ráno mne zastihlo dokonale vygruntovaného a vysíleného. Co následovalo si pamatuji jen matně a útržkovitě. Vím jen, že jsem si v praxi ověřil platnost gravitačního zákona a mlhavě si pamatuji převoz sanitkou. K jasnému vědomí jsem se probral až na lůžku. Že jsem byl umístěn na ARO jsem vůbec netušil. Resultát byl vcelku jednoznačný: Totální dehydratace. V té době jsem byl rád, že ležím a vše ostatní mi bylo vcelku jedno.

   Po nějaké době mi však otrnulo, začal jsem si vybavovat popisy tras, závidět a představovat si o co všechno jsem přišel. A druhý den jsem již od rána začal smlouvat o svém propuštění. Po několika pokusech jsem prosadil svoje. Dostal jsem ještě oběd a vyšel. Na chodbě mne sledovala řada udivených pohledů. "To víte," řekl mi doktor, který mne doprovázel "od nás obvykle pacienti po svých neodchází."

   Vybavilo se mi, že etapa toho dne končí dojezdem do Dačic. Vypravil jsem se tedy hledat kontrolu. Zde jsem si ověřil, že naše parta ještě nedorazila. Přešel jsem na autobusovou stanici, netrvalo dlouho a byli jsme opět pohromadě. Hned také došlo ke změně plánovaného programu. Návštěvu nemocnice vystřídala prohlídka zámku.

   Zbývající část pochodu měla vcelku normální průběh. Jen očí, které mne hlídaly, přibylo. Skoro se mi zdá, že jsem byl pod přísnějším dozorem než v nemocnici. Měl bych teď prohlásit, že jsem se poučil z krizového vývoje, provést sebekritiku a oznámit, že jsem provedl příslušná opatření. Neudělám to. I když trochu pravdy by na tom bylo. V cíli pak Slávek Wimmer konstatoval, že jsem první kdo přišel z nemocnice přímo na pochod. Že bych se tohoto prvenství rád vzdal mi asi všichni věřit budete.

 

 

Hyčmo:

 

Na telčském pochodu jasně dominuje Karlův příběh s nemocnicí. Nechtěl bych zde rozebírat Karlovu noc před, ale dodnes si pamatuji, že jsem o něj měl strach. Protože tak jsem ho nikdy předtím neviděl. Radost ze setkání v Dačicích, kterou jsme potom měli všichni, byla opravdová a Karlovo uzdravení jsme považovali za tak nepravděpodobné, že jsme si chvíli, a to dost dlouhou mysleli, že z té nemocnice utekl.

Druhý zážitek se váže ke Karlem zmíněnému přelézání plotu. Kdyby tenkrát přede mnou nelezl Karel, ten plot bych asi nezdolal, ale nedat se zahanbit, to dělá divy. Dodnes vím, že byl velmi vysoký, velmi vratký a že byla úplná tma. Stejně mi není jasné, jak jsme to dokázali, že nikdo z nás nespadl.

Třetí zážitek se váže také k prvnímu večeru. Byl teplý den a já jsem vyrazil do hospody jen v košili, jako že uvnitř v hospodě bude teplo. Jenže jsme seděli na terase a postupně se ochlazovalo. Nic jsem pochopitelně na sobě nedal znát, ale odnesl jsem to pořádnou rýmou, která se naštěstí přihlásila až po pochodu a připomínala mi tu terasu v Telči ještě nejméně týden.

Zážitek poslední - koupání v rybníku Velkém Pařezitém s jeho bílým tvrdým dnem bez bahna a krásně čistou vodou. Vzpomínáte na to také?  (Pavel)

16.03.2009 19:07:16
ptheiner

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1776 | 34%)
Ne (1673 | 33%)
Stránky zdarma
Stránky systému Webgarden
Nashledanou v Jindřichově Hradci v srpnu 2017!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one