Toto jsou stránky pro všechny, kdo s námi prošli (nebo chtějí projít) dlouhou cestu krajem pětilisté růže.

Jednoho podzimního večera svítil opět nad Rožmberkem měsíc v úplňku. Jeho stříbrné světlo pronikalo i do temných komnat zámku, kde právě v té chvíli byla tři rožmberská stašidýlka – Stázka, Terezka a Klárka. Právě na tento večer je paní kastelánka Andrea pozvala na večerní hodinku při měsíčním světle. To ovšem ještě nevěděla, že právě měsíc bude hrát hlavní úlohu v dění na Rožmberském hradě.

Jen věžní hodiny odbily devátou, posadila si Andrea strašidýlka proti sobě a chtěla jim začít vyprávět o svých posledních objevech z třeboňského rožmberského archivu.

Stázka ji ale předešla: „Andreo, my od tohoto roku máme všechny lásku svých lidských rytířů a cítíme se úplně jiné. Chtěly bychom také žít ve světě lidí a ne jen se ukrývat někde v temných koutech hradu.“

„Myslím, že dnes k tomu právě nastala vhodná chvíle“ odpověděla jí Andrea trochu záhadným tónem. „Poslouchejte dobře, co jsem minulý týden objevila v Třeboni“.

Andrea rozevřela desky a v nich byla kopie velmi staré listiny. Písmo, kterým byla listina napsána, strašidýlka neuměla číst. Požádala tedy Andreu, aby jim listinu přečetla.

„Nespěchejte tolik, nejprve vám musím vysvětlit, jaká je to listina a jak se mi podařilo ji nalézt.“

Paní Andrea začala vyprávět, jak hledala v třeboňském archivu mezi dosud neprostudovanými listinami všechno o Rožmberku a úplnou náhodou jí na jedné listině upoutalo slovo „testament“. Pozorně si ji prohlédla a ke svému úžasu zjistila, že to je závěť pana Jindřicha. Kopii této listiny k podrobnému studiu si přivezla s sebou na Rožmberk a po několika večerech přečetla a přepsala do moderní češtiny celý obsah závěti. Největší překvapení ji čekalo téměř na konci textu listiny a to právě chtěla Andrea strašidýlkům přečíst.

„Teď dobře poslouchejte“, řekla a četla: „Dobrému duchovi Rožmberka, Stázce, která navždy získala moji lásku, odkazuji hrad Rožmberk s veškerým zbožím, které k němu náleží.“

„Co znamená to zboží?“ zeptala se Stázka a Andrea jí vysvětlila: „Jsou to lesy, pole, naleziště nerostů a také vesnice a městečka. Ale to platilo jen dokud byli lidé poddaní své vrchnosti. Dnes by to bylo jen to, co je v rukách státu. Ale i tak by to bylo mnoho lesů a polí“.

Chvíli bylo ticho a až potom Andrea pokračovala: „Má to ovšem jeden velký háček. Naše zákony zatím připouští jen dědictví přecházející na lidi. O tom, jestli může být dědicem duch, tedy ty, Stázko, musí rozhodnout soud. A také ta nalezená závěť je stará několik staletí. Bude to dlouhá cesta, než snad začne platit. A také by bylo třeba velmi mnoho peněz, aby se z hradu v krátké době nestala zřícenina.

„My ti, Andreo, musíme také něco říci“, navázala na výklad Andrey Terezka. Rozhodly jsme se, že tě zasvětíme do našeho tajemství. Na hradě je totiž ukrytý poklad. Jak se dostal na místo, na kterém je, na to se nás neptej. To si navždy uchováme jako svoje tajemství. Je to velká truhla naplněná černými perlami, diamanty a zlatem. Ty černé perly, to jsou proměněné slzy smutku, které jsme vyplakaly za celá staletí žalem nad tím, že nemáme lásku žádného člověka, ty diamanty jsou naopak proměněné slzy štěstí. Je jich trochu méně, ale v poslední době jich bylo také dost. A to zlato vzniklo z našeho mlčení. Znáš přece přísloví – mluviti stříbro, mlčeti zlato. Vyzvednout poklad ale není tak jednoduché. Je uložen na místě, kam bude ukazovat stín stožáru na anglické věži 22.2.2222 ve 22 hodin, 22 minut a 22 vteřin. A pokud se nepodaří vyzvednout ho napoprvé, celý poklad zmizí.“

„Ty zapomínáš, Terezko, že já jsem jen člověk a v ten den, kdy stín poklad ukáže, tady už dávno nebudu,“ řekla zklamaně Andrea.

„To je pravda“, odpověděla jí Klárka. „Poklad ale může být vyzvednut i dříve, pokud hrad bude patřit Stázce. Jen se musí najít člověk, který tu úlohu dokáže vyřešit a najít tak místo uložení pokladu. Musí se tedy dokonale vyznat v astronomii. A musí to udělat bez nároku na odměnu!

Po chvíli uvažování promluvila Andrea: „Myslím si, že znám dva šikovné mladé muže, Ondřeje a Radima, o nichž mi letos vyprávěl jeden můj kamarád na Pochodu krajem pětilisté růže. Ondřej prý je astronom a Radim se vyzná v právu a ekonomii. Ti by se na vyřešení celého toho našeho problému moc dobře hodili.

„Domluv to s nimi“, zaprosila Stázka, „pokud jim věříš ty, určitě nás nezklamou“.

Druhý den už měli Ondřej s Radimem na svém mailu pozvání na hrad Rožmberk podepsané paní kastelánkou Andreou. Nejprve chtěli zprávu vymazat, ale nakonec se dohodli, že se na Rožmberk vydají.

Za týden už seděli Ondřej s Radimem v kanceláři paní Andrey a dovídali se o rožmberských strašidýlkách, o závěti pana Jindřicha i astronomické úloze, v níž hlavní úlohu hraje Měsíc. Dlouho se nerozmýšleli a úkol přijali.

První velmi těžký úkol připadl Radimovi. Musel přesvědčit soudy, že závěť pana Jindřicha je platná a hlavně, že dědicem může být i bytost, která sice není člověkem, ale svými duševními schopnostmi se lidem nejméně vyrovná a v mnohých ohledech je i předčí.

Radim vysvětloval, navrhoval, podával žádosti, přesvědčoval úředníky i soudce až skutečně po roce dosáhl toho, že nejvyšší soud uznal závěť pana Jindřicha jako pravou a platnou a Stázka se tak stala majitelkou hradu.

Ondřej zatím využíval starých plánů Rožmberka, prováděl složité astronomické výpočty, při nichž mimo jiné objevil přesnější způsob výpočtu drah malých kosmických těles, který se hned stal používaným na celé světě pro předpovědi možných srážek Země s velkými meteority a zhruba také za rok se konečně dopracoval k ověřenému přesnému výsledku.

Za rok a měsíc po prvním setkání na Rožmberku se strašidýlka, Andrea, Radim a Ondřej sešli podruhé, aby dohodli, co bude dál. Hlavní slovo si vzala Stázka, nyní majitelka hradu, rozsáhlých lesů, polí, luk a mnoha rybníků. Svým tenkým hláskem nejprve poprosila Andreu, aby se stala správkyní celého jejího panství, Radima, aby vedl hospodářství a Ondřeje, aby se postaral o to, aby na jejím panství vzniklo vědecké pracoviště se zaměřením na přírodní vědy.

Andrea Stázce poděkovala a připomněla, že zatím nemají žádné peníze. Nato hned Stázka požádala Andreu, aby donesla z komnaty strašidýlek stříbrnou truhličku. Když jí otevřeli, bylo v ní celé bohatství. Stázka všem vysvětlila, že při převzetí svého dědictví se neudržela a začala plakat štěstím a slzy se proměnily na nádherné diamanty. To už byla práce pro Radima. Za několik dní už Stázčino panství mělo svůj účet v bance a číslo na něm uložené částky mělo mnoho nul.

Při příštím úplňku se strašidýlka rozhodla vyzvednout poklad. Toho večera byla úplně jasná obloha a měsíc osvětloval svým stříbrným světlem nádvoří hradu. Ondřejova GPS ukázala na místo uprostřed záhonu růží. Spolu s Radimem na chvíli vzali do rukou lopatu a krumpáč a asi půl metru pod povrchem země narazili na kovovou desku. Vyzvedávání pokladu trvalo celý den. Ve velké kovové schránce bylo ukryto tisíce černých perel, mnoho set diamantů a skoro půl tuny ryzího zlata. Panství Rožmberk bylo zajištěno navždycky a Stázka, Terezka a Klárka se staly nejbohatšími bytostmi široko daleko.

Od té doby se strašidýlka scházela se svými lidskými přáteli každý týden a společně osnovali plány do budoucna. Hned na druhé takové schůzce se ozvala Klarka: „A co my s Terezkou?“ ostatní se na ně trochu nechápavě podívali a Klárka pokračovala: „Copak nevíte, že i já s Terezkou máme lásku Lojzy a Káji?“ „Víme“, odpověděla Andrea, „řekněte si tedy, co máme udělat!“

„My si myslíme“, promluvila Terezka, „že by Kája s Lojzou měli být tady s námi. Kája by vedl výzkum dějin rodu Vítkovců, abychom mohli postupně získat zpět celé jejich panství a Lojza by se stal ředitelem sbírek a archivů, kde by se shromáždilo všechno důležité o historii rodu“.

„S tím souhlasíme“, odpověděli všichni ostatní a pro všechny nastalo období pilné práce.

A měsíc, který byl ten den opět v úplňku, sesílal paprsky svého stříbrného světla na hrad Rožmberk, v němž se začínala nová kapitola života strašidýlek a jejich lidských přátel.

20.01.2013 07:09:25
ptheiner

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (1776 | 34%)
Ne (1673 | 33%)
Stránky zdarma
Stránky systému Webgarden
Nashledanou v Jindřichově Hradci v srpnu 2017!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one